Vánoční pohádka
Byl jednou jeden král a ten měl ženu Ludmilu a kocoura Pascala. Seděl jednou takhle v obýváku v novém županu, byl Boží hod vánoční, a král měl žízeň.
I poručil král Ludmile, aby mu nalila do sklenice vína.
„Ale tvá hlava za to,“ povídá, „jestliže nedoleješ, anebo přeleješ!“
Ludmila vzala láhev s vínem a leje. Vtom přiběhl do pokoje Pascal; zamroukal a zaútočil na zeď, jako by tam byla moucha. Ludmila se po něm ohlédla a přelila.
„Propadlas mi životem!“ vykřikl král. „Ale chci s tebou milostivě naložit, když mi přineseš rybu z kuchyně.“
Co měla Ludmila dělat? Chtěla-li svůj život zachovat, musila pro rybu, ačkoli v kuchyni byla zima. Osedlala si koně a jela kudy tudy.
Přijela do kuchyně a tu vedle lednice byla kuchyňská linka. A černala se tam trouba, a v té troubě seděly řízky.
„Och pomoz, Ludmilo, pomoz,“ volaly žalostně, „zachraň nás nebo tu bídně zahyneme.“
Ona tu hned z koně dolů, troubu otevřela a řízky vyndala.
„Až budeš potřebovat, vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžem.“
Ale Ludmila se jen zasmála a řizky sežrala.
Komentáře
[1] 26.12.2010, 20:06:53
extláča
já to řikám pořád, že emerika je v úpadku, jezděj tam do kuchyně na koních osvobozovat řízky ! přesně jako v tom afpaku - osvobodit a vyžrat. Věru pěkné věci se tam král s Ludmilou naučili.
;) méry krystmes
[2] 01.01.2011, 20:15:19
lobo
tady to začíná obsahovat ještě méně děje než blog můj:-)
[3] 15.01.2011, 07:55:35
Jaryn - mail
Konečně z tebe něco rozumného vypadlo.
[4] 11.02.2011, 16:15:06
Mek Bílová
ještě že je nezabalila a neusekla!
Přidání komentáře